Předžalobní výzva představuje důležitý právní dokument, kterým věřitel upozorňuje dlužníka na nezaplacené faktury. Kvalitní předžalobní výzva může vést k rychlému vyřešení celé situace, promptní platbě ze strany dlužníka a ušetření významných nákladů, které by jinak spolkl soudní spor. I pokud pak dlužník nezaplatí, správně napsaná předžalobní výzva slouží jako důležitý podklad pro vedení dalšího sporu, zejména jako důkaz o tom, že jste dlužníka o jeho závazcích informovali a že jste se celou věc snažili vyřešit mimosoudně.
Jak by tedy měla taková správně napsaná výzva vypadat?
Zaprvé je nutné ve výzvě jasně a přesně identifikovat jak dlužníka, tak i věřitele. Jméno, případně název, stejně jako adresa sídla a IČO, jsou zásadní informace, které se musí objevit v každé předžalobní výzvě. Dobré je též připojit kontaktní údaje na věřitele, aby ho mohl dlužník v případě potřeby kontaktovat.
Dalším nezbytným prvkem je popis alespoň základních důvodů vzniku dluhu a údajů o faktuře, která byla dlužníkovi vystavena. Z výzvy by mělo být jasně patrné, kdy bylo dlužníkovi poskytnuto plnění, za které má uhradit cenu, na jakém základě bylo toto plnění poskytnuto (písemná smlouva, objednávka apod.) a kdy se dlužník dostal do prodlení. Pokud jsou zde pak další relevantní detaily týkající se původu a podmínek dluhu doporučujeme určitě uvést do předžalobní výzvy i je.
Výzva by měla obsahovat odkazy na relevantní právní normy nebo smluvní ujednání, na nichž věřitel staví svůj požadavek. V tomto ohledu je dobré myslet na to, že i když jste s dlužníkem nesepsali písemnou smlouvu, pořád mezi Vámi vznikl závazek, který je možné smlouvou nazvat. Ať už tedy byla smlouva uzavřena ústně přes telefon, nebo bylo plněno na základě jednoduché objednávky, vždy je základem plnění smlouva, ze které dlužníkova povinnost zaplatit dohodnutou cenu za plnění vyplývá.
Žádná výzva se samozřejmě neobejde bez uvedení konkrétní částky dluhu, kterou má dlužník zaplatit. Dluh je tvořen tzv. „jistinou“, což je většinou samotná dlužná částka uvedená na faktuře a „příslušenstvím“, které představuje zákonné úroky z prodlení a případné smluvně dohodnuté úroky nebo pokuty za pozdní platby. Je tedy pravděpodobné, že celková částka, kterou budete po dlužníkovi požadovat, bude vyšší, než je samotná částka na faktuře, o kterou předžalobní výzvu opíráte.
Když je jasná částka, musí dlužník vědět, do kdy nejpozději má zaplatit. Standardní lhůta k plnění je 7 dnů, může být ale i delší. Výzva by pak měla samozřejmě obsahovat i upozornění na možné další právní kroky, které v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě mohou následovat.
V neposlední řadě musí dlužník vědět, jak Vám má dluh splnit. V tomto ohledu postačí, když do výzvy uvedete bankovní účet, na který Vám dlužník peníze zašle.
Samozřejmě nezapomeňte výzvu podepsat a uschovat si též doklad o jejím odeslání. Následně stačí jen čekat na to, zda Vám dlužník dlužnou pohledávku uhradí. V případě dodržení výše uvedených zásad by pak mělo být zajištěno, že budete mít silný právní základ pro další právní kroky, bude-li nutné je podstoupit.
Autor článku
Mgr. Adam Kraus | PRÁVNÍK